|
|
Jak vypadají a k jakým aktivitám jsou využívány čtenářské koutky v mateřských školách? Případové studie
Šupová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem čtenářských koutků v mateřské škole. Jejím cílem je popsat čtyři vybrané čtenářské koutky včetně aktivit, které se v nich odehrávají, navrhnout změny, jež by mohly vést ke zkvalitnění těchto koutků a poukázat na zjištění, která by mohla být inspirativní pro další pedagogy. Teoretická část se věnuje přiblížení pojmu čtenářská pregramotnost a představuje informace a doporučení týkající se založení čtenářských koutků, jejich umístění, vybavení a aktivit v nich se odehrávajících. Praktická část je postavena na kvalitativním designu výzkumu, konkrétně se jedná o deskriptivní vícepřípadovou studii, v rámci které byly jako metody sběru dat zvoleny rozhovory s pedagogy a dětmi, pozorování a analýza knih a materiálů. Pomocí získaných dat byly vytvořeny podrobné popisy čtenářských koutků čtyř navštívených tříd, na základě kterých byly navrženy možnosti zkvalitnění těchto koutků a vyzdvihnuty inspirativní příklady z praxe. Každá třída má svá specifika, avšak lze shrnout, že všechny čtenářské koutky se nachází v rohu místnosti, je v nich dostatek světla a pohodlné sezení. Knihy jsou zpravidla uloženy hřbetem ven a rozděleny jen podle toho, zda si je děti mohou brát samy či ne. Pouze v jedné třídě je rozdělení označeno obrázkem a popiskem. Z hlediska žánrů je ve všech...
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Spolupráce veřejné knihovny a mateřské školy: Vícepřípadová studie
Hajduchová, Hana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s cílem popsat reálný stav a možnosti spolupráce veřejné knihovny a mateřské školy v podpoře čtenářství dětí předškolního věku se zabývá rozvojem čtenářství dětí předškolního věku, popisuje mateřské školy v podpoře čtenářství a stav veřejných knihoven ve vztahu k dítěti předškolního věku. S ohledem na zvolené téma a cíl práce jsem využila kvalitativní výzkum, konkrétně desing případové studie, který popisuje spolupráci tří mateřských škol s veřejnou knihovnou. Jako metoda sběru dat byl využit polostrukturovaný hloubkový rozhovor a obsahová analýza čtenářských prostředí v mateřských školách a knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že mateřské školy navozují spolupráci s veřejnými knihovnami především proto, aby se děti seznámily s prostředím knihovny, což je pro knihovny výhodné ke zvyšování počtů svých čtenářů.
|
|
|
Přechod z preprimárního do primárního vzdělávání u dětí s nízkou návštěvností mateřské školy
Picková, Helena ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent) ; Majerčíková, Jana (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zkoumání postojů rodin k výchově a vzdělávání jejich dětí při přechodu z preprimárního do primárního vzdělávání. Jedná se o rodiny bez socioekonomického znevýhodnění s nízkou docházkou dětí do mateřské školy. Provedené šetření bylo koncipováno jako vícepřípadová studie a probíhalo longitudinálně v několika časových okamžicích v průběhu přechodu dítěte z mateřské do základní školy. Při studiu sedmi rodin v Libereckém kraji byly hledány důvody, které vedou rodiče k tomu, že se jejich děti neúčastní nebo účastní jen nepravidelně preprimárního vzdělávání v rámci mateřské školy, byly zjišťovány názory rodičů na preprimární vzdělávání a jejich přístup k rozvoji svých dětí. Dále bylo sledováno, jak rodiče přemýšlejí o další vzdělávací dráze svých dětí, jakým způsobem přistupují k volbě základní školy a jak vnímají zavedení povinného roku předškolního vzdělávání. Ze šetření vyplynulo, že důvody neúčasti dětí v mateřské škole jsou rozmanité a že typy rodin, jejichž děti nenavštěvují mateřskou školu, jsou velmi různorodé. Na druhé straně lze konstatovat, že řadu znaků mají tyto rodiny společné. Jedná se především o dominantní postavení matky při výchově a vzdělávání dítěte spojené na jedné straně s hyperprotektivním stylem a na straně druhé se snahou o zajištění všestranného...
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Kasíková, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Přípravné vzdělávání učitelek mateřských škol a potřeby praxe
Podpera, Milan ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent) ; Syslová, Zora (oponent)
Práce se zabývá pregraduální přípravou učitelek mateřských škol. Cílem práce je komparovat problematiku přípravy na profesi učitelky mateřské školy z různých pohledů v historickém i mezinárodním srovnání a reflektovat a analyzovat potřeby profese směrem k přípravnému vzdělávání učitelky mateřské školy na základě teoretických konceptů i výpovědí z praxe. Výzkumné šetření si klade za cíl analyzovat kurikulum přípravného vzdělávání učitelek mateřských škol na vybraných pedagogických fakultách v ČR, analyzovat a reflektovat naplňování potřeb profese u těchto fakult a zjistit, jak hodnotí jejich studenti úroveň rozvoje svých profesních kompetencí na počátku pregraduální přípravy a na jejím konci. Výzkumným designem je vícepřípadová studie. Práce s respondenty šetření má longitudinální charakter. Byly použity metody kvantitativní i kvalitativní metodologie - dotazník, posuzovací škály, obsahová analýza dokumentů, rozhovor a ohnisková skupina. Práce analyzuje kurikulum pregraduální přípravy na PedF UK v Praze, FPE ZČU v Plzni a PF JU v Českých Budějovicích v kontextu modelu profesního standardu. Přináší pohled studentů této přípravy na vlastní rozvoj profesních kompetencí a dává jej do vztahu s analýzou kurikula. Analyzuje silné a slabé stránky profesní přípravy na těchto fakultách a reflektuje oblasti a...
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Maňourová, Zuzana (oponent) ; Šmelová, Eva (oponent)
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
host ::
RSS.